|
Vážení čtenáři,
dovolujeme si Vám zaslat druhé letošní číslo newsletteru INTERFACE, který vydává Centrum pro transfer technologií Masarykovy univerzity. Hlavním tématem podzimního vydání je unikátní výzkumná spolupráce, kterou docenti Lumír Krejčí a Kamil Paruch z MU navázali s britskou biotechnologickou společností Artios Pharma Ltd. Je nám ctí, že se sloupku k hlavnímu tématu ujal profesor Martin Fusek, ředitel úspěšného transferového pracoviště Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Dále si můžete přečíst například skutečnou „buněčnou detektivku“: příběh pátrání po původcích půlstoletí staré buněčné linie vedl až na Masarykovu univerzitu. Bez naší univerzity a dalších vysokých škol, by firmy na jižní Moravě nerostly, říká v rozhovoru nový ředitel Jihomoravského inovačního centra Petr Chládek. A přečíst si můžete i článek o technologii na měření hormonálního znečištění ve vodách, nebo testech NASA, které používají naši vědci k navození stresu.
S přáním zajímavého čtení
Tým CTT MU
|
|
|
|
|
Šance, že z jejich laboratoří vzejde úspěšný způsob léčby rakoviny, je statisticky kolem jednoho procenta. Přesto se už nyní povedlo docentům Lumírovi Krejčímu a Kamilu Paruchovi z MU dosáhnout obrovského úspěchu. Ke spolupráci získali firmu Artios Pharma Ltd., britskou biotechnologickou společnost, s níž budou na nadějném výzkumu spolupracovat.
Celý článek si můžete přečíst v INTERFACE
|
|
|
|
|
|
Buněčná detektivka. Tak by se dal nazvat příběh, který pomáhalo rozplétat CTT Masarykovy univerzity. Pátrání britské firmy Ximbio po původcích buněčné linie ze 70. let oběhlo e-mailem instituce po celé republice, aby nakonec skončilo na MU, kde – jak se ukázalo – stále působí člověk, který si osud buněčné linie pamatuje.
Článek najdete na straně 4
|
|
|
|
|
|
Jihomoravský kraj je prosperujícím regionem. Vysoké mzdy, dostatek pracovních míst i příležitosti k podnikání táhnou do regionu obyvatele z jiných krajů i ze zahraničí. Jedním z klíčových faktorů prosperity jsou místní vysoké školy, díky kterým je v Brně – navzdory demografickému vývoji – silná koncentrace mladých nadaných lidí. O významu univerzit a výzkumu v našem regionu jsme si povídali s novým ředitelem Jihomoravského inovačního centra (JIC) Mgr. Petrem Chládkem.
Celý rozhovor si můžete přečíst na straně 6
|
|
|
|
|
Stačí jich nepatrné množství, aby mohly narušit hormonální systém zvířat či člověka. Zároveň se ve vodě vyskytují v tak malých koncentracích, že je jejich měření velmi obtížné. Řeč je o endokrinních disruptorech. Na jejich detekci se se svým týmem zaměřuje doktor Michal Bittner z výzkumného centra MU RECETOX. Nedávno dokončil svůj třetí projekt Proof of Concept, díky němuž mohl dovyvinout a vylepšit systém pro přípravu vzorků k měření. Úspěšně – o vynález už projevila zájem spolupracující firma Asio, spol. s r.o.
O tématu píšeme na stranách 8 a 9
|
|
|
|
|
„Věřím v americké Yes,You Can,“ říká docentka Julie Bienertová Vašků, která bádá na Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty MU a na centru RECETOX na Přírodovědecké fakultě. Se svým týmem se zabývá problematikou obezity, tukové tkáně a asociovaných nemocí a v poslední době i výzkumem stresu. Loni na jaře publikovali v odborném časopise článek o nové metodě měření nahromaděné stresové zátěže. Svůj matematický vzorec teď ověřují pomocí testu, kterým astronauty „stresuje“ NASA.
Více se dočtete na stranách 10 a 11
|
|
|
|
|
