PRŮZKUM

Povědomí o transferu technologií a znalostí
na Masarykově univerzitě

podzim 2020

Základní informace o průzkumu

Během podzimu 2020 realizovala Masarykova univerzita průzkum Povědomí o transferu technologií a znalostí. Průzkum zahrnuje zejména dotazování širší univerzitní veřejnosti. Na tomto webu najdete základní informace o průzkumu a také jeho výsledky. Průzkum byl realizován díky projektu OP VVV - Rozvoj komercializace výsledků VaV Masarykovy univerzity.

CÍLE PRŮZKUMU:

Cílem průzkumu bylo popsat vývoj ohledně povědomí o transferu technologií a znalostí na Masarykově univerzitě. Jde především o opakování výzkumného šetření z roku 2010 s metodologií a dotazníkem umožňujícím srovnatelnost dat. V roce 2020 byl dotazník doplněn o nové tematické bloky a součástí výzkumu byla kvalitativní pilotní část.

 

Stručné shrnutí výsledků průzkumu

V prvé řadě srdečně děkujeme všem respondentům, kteří se během podzimu a zimy 2020 výzkumu zúčastnili!

On-line dotazník po e-mailové výzvě vyplnilo 745 zaměstnankyň a zaměstnanců MU v pozicích s relevantní výzkumnou zkušeností. Praktické využití znalostí a technologií vnímá univerzitní veřejnost velmi různorodě. Od specializovaných a technicky zaměřených představ o využití konkrétní technologie pro konkrétní výrobek až po obecnější roli výstupů oboru v kultivaci veřejné diskuse a demokratických principů společnosti. Tato rozmanitost je základním předpokladem nastavení kvalitní podpůrné infrastruktury.

Výzkumem, jenž mapoval obecné povědomí zaměstnanců a zaměstnankyň MU o tématu transferu technologií a znalostí se ve všech fázích prolínala určitá dvojznačnost chápání samotného jádra tématu. Je transferem komerční, smluvní, konkrétně ohraničené využití výsledků výzkumu, nebo za něj lze považovat i méně uchopitelné, ale často vlivné výstupy například v podobě výstupů pro širší veřejnost? Ve všech fázích výzkumu se mezi dotazovanými objevovaly velmi pestré pohledy na praktické uplatnění, jehož efektivita či ekonomický potenciál jsou z části v principu neměřitelné. Při čtení celé výzkumné zprávy je tedy třeba mít na paměti, že pracujeme s agregátem paradigmaticky odlišných pohledů na transfer. V sociálněvědní a humanitní oblasti převažuje obecnější pohled na společenskou odpovědnost a určitou kultivační roli oborů, která však vůbec neznamená absenci konkrétních velmi jasně specifikovaných aplikačních výstupů, většinou však netechnické a často ekonomicky nerelevantní povahy. V přírodovědných a technických oborech převládá pojetí transferu spojené s firemní spoluprací, ekonomickým a technickým potenciálem výsledků vědy a výzkumu. Spíše, než sloučit tyto dva světy do jedné kategorie podpůrných činností má smysl podpůrnou infrastrukturu budovat s vědomím této různorodosti a možnosti specifického zaměření na odlišné typy uplatnění. 

Otázky týkající se informovanosti o podpoře výzkumu s výsledky uplatnitelnými v praxi na začátku dotazníku potvrdily, že během deseti let od první studie se povědomí respondentů o formách podpory a institucích zvýšilo, nejen v obecném smyslu, ale také v konkrétní znalosti institucí. Přímá zkušenost se spoluprací a znalost náplně práce podpůrných pracovišť se ale stále týká omezené části akademické obce – v tomto výzkumu například zkušenost se službami CTT MU uvádí 12 % dotázaných.

Potenciál a zkušenost s praktickým využitím výsledků je však širší. Tři čtvrtiny dotázaných ve výzkumu uvedly, že vidí ve svém oboru potenciál praktického využití výsledků a nadpoloviční většina uvádí že pracuje na konkrétních projektech výzkumu, které mají potenciál praktického využití. Dále třetina dotázaných uvádí konkrétní zkušenost s praktickým využitím výsledků. Jde tedy o činnost, která není vůbec vzácná a tvoří podstatnou část náplně práce respondentů výzkumu.

Z postojových otázek ve výzkumu je patrné, že tato oblast však stále stojí, přinejmenším v některých oborech, stranou hodnoticích a formálních procesů a v důsledku tedy nemá jasný status. Tato neukotvenost, vedoucí někdy až k pocitu, že jde spíše o kutilství mimo struktury, než běžnou součást akademické pozice, je motivační i organizační barierou, která se projevuje v negativním hodnocení průchodnosti organizační struktury (tím je myšlena hlavně nepružnost a byrokracie univerzity jako výzkumného pracoviště v konfrontaci s očekáváními smluvních partnerů). Tato kombinace potenciálu a vnímaných barier nabízí pole pro zacílení podpůrné infrastruktury.

Podrobné výsledky výzkumu naleznete ve výzkumné zprávě, která je k dispozici ke stažení zde:

Výzkumná zpráva

Nenašli jste, co vás zajímá? Obraťte se na kontaktní osoby průzkumu:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info