Marek Atanasčev přebírá vedení spin-off společnosti Enantis
Od 1. října 2024 se mění role generálního ředitele přední české biotechnologické společnosti specializující se na proteinové inženýrství.
CTT MU zkoordinovalo uzavření smlouvy v hodnotě 441 tisíc eur, díky níž se do praxe dostane nová technologie, která podstatně zvyšuje úspěšnost umělého oplodnění. Na úspěchu se jako vědec podílel také Ondřej Slabý, vedoucí výzkumné skupiny z CEITEC MU.
Celou zprávu najdete zde. Níže nabízíme zkrácený výpis textu.
Problém neplodnosti ročně postihuje přes 48 milionů párů po celém světě. Týká se hlavně žen nad 40 let, kterým se s věkem snižují šance na otěhotnění i prostřednictvím umělého oplodnění. Díky vědeckému výzkumu na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích, Univerzitě Komenského v Bratislavě, brněnské Masarykově univerzitě a následnému finančnímu vstupu české holdingové skupiny FABA Capital dochází k zásadnímu pokroku v úspěšnosti asistované reprodukce metodou IVF (in vitro fertilizace) a její přiblížení do komerčního světa.
IVF je dosud nejefektivnějším způsobem léčby neplodnosti. Pro úspěšný proces je klíčová souhra několika okolností, například výběr vhodných embryí. Nová technologie chráněná patentovou přihláškou identifikuje nové miRNA molekuly využitelné v predikci. „Zjednodušeně řečeno, technologie je součástí diagnostického testu, který předpoví aktuální připravenost žen na proceduru umělého oplodnění a společně s unikátním způsobem výběru vhodného embrya tím zvýší úspěšnost celého proces,“ říká docentka Miroslava Rabajdová z Ústavu lékařské a klinické biochemie univerzity v Košicích.
Část experimentálního výzkumu se odehrála také v laboratořích Masarykovy univerzity. „K výzkumu jsem byl přizván, abych poskytl svoje zkušenosti z oblasti studia a vysokokapacitních analýz molekul miRNA v klinickém materiálu. Podíleli jsme se rovněž na realizaci vlastních sekvenačních analýz a experimentálním designu s cílem posunout technologii z úrovně experimentu směrem k možnému aplikačnímu využití,“ uvedl profesor Ondřej Slabý ze Středoevropského výzkumného institutu (CEITEC) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Díky zprostředkování technologie do aplikační sféry se univerzity staly významnou součástí řešení společenského problému neplodnosti, která ročně postihuje desítky milionů párů po celém světě. „Je velmi důležité, aby univerzity na poli výzkumu spolupracovaly a akademické poznatky propojovaly s komerčním sektorem. Právě to je základem řešení celospolečenských problémů, jak dokazuje případ nové technologie IVF,“ komentoval převod práv k vynálezu inovativní technologie prorektor Masarykovy univerzity Martin Kvizda.
Nová technologie IVF poprvé zaujala veřejnost na Transfera Technology Day 2020, soutěži pořádané národní platformou Transfera.cz. Cílem soutěže je nasměrovat vědecké projekty s komerčním potenciálem k propojení s byznysovou komunitou. Následně technologie bodovala také na Slovensku, kde původci v roce 2021 obdrželi Cenu za transfer technologií v kategorii Inovace. „I v případě této technologie se ukázalo, že klíčové je aktivní hledání a využívání možností kontaktu s byznysovým prostředím. Úspěch v soutěžích stál na začátku procesu dohody o převodu duševního vlastnictví. Za transferová pracoviště máme radost, že se celý proces podařilo úspěšně dokončit a technologie je nyní připravena k využití v praxi,“ sdělila na závěr Jana Daňková, business development manažerka Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity, které pomohlo zajistit první kontakt s investorem.
Od 1. října 2024 se mění role generálního ředitele přední české biotechnologické společnosti specializující se na proteinové inženýrství.
Přes 300 účastníků z řad akademiků, zástupců vědy a byznysu z celého světa se setkalo v úterý 24. září na Prague.bio Conference 2024.