Autorské právo pokrývá celou řadu oblastí lidské činnosti. V zásadě se jedná o většinu standardních akademických výstupů, jako jsou články, knihy, prezentace nebo počítačové programy. Je v zásadě nemožné se autorským dílům na MU vyhnout. V prostředí univerzity jde zpravidla o tzv. zaměstnanecké dílo. Jedná se o taková díla, která vytvoříte v rámci svého pracovního poměru a ke kterým vykonává práva univerzita a nikoliv sám autor. Autorské právo však chrání pouze konkrétní projev a nikoliv samotnou myšlenku. Ochrany nápadu je proto nutné docílit jinými nástroji, např. průmyslovými právy.

Autorská díla jsou řešena napříč celou univerzitou. Obecnou kompetenci mají jednotlivé fakulty a jiná hospodářská střediska. Nakladatelství Munipress řeší autorská díla v souvislosti s nakladatelskou činností Masarykovy univerzity. Naše CTT se otázkám autorského práva věnuje zejména při komercializaci a jsme připraveni Vám s těmito výzvami pomoci.

Autorem jste pouze pokud tvůrčím způsobem přispíváte k autorskému dílu. Pokud se s kolegy tvůrčím způsobem podílíte na knize nebo jiném díle, jedná se o tzv. dílo spoluautorské. Nejedná se však o případy, kdy např. vystupujete jako odborný poradce, konzultant či vedoucí práce. Autorská práva náleží všem spoluautorům společně a nerozdílně. Společně a nerozdílně znamená, že rozhodovat o jeho osudu musí spoluautoři jednomyslně, pokud se mezi sebou nedohodnou jinak. Výše spoluautorského poměru pak při rozhodování, co s dílem, nehraje žádnou roli, může mít však vliv na rozdělení licenční odměny. Pokud jsou spoluautory zaměstnanci jiné instituce nebo studenti, je potřeba jejich práva řešit samostatně.

MU ponechává výkon majetkových práv autorských svým zaměstnancům k zaměstnaneckým dílům, která vznikla za účelem publikace v odborných časopisech nebo sbornících z konferencí (čl. 17 odst. 1 Směrnice). To znamená, že v případě těchto děl může vykonávat práva autor. Může tedy např. právě uzavírat i licenční smlouvu (čl. 17 odst. 1 Směrnice) a zároveň může rozhodnout i o způsobu zveřejnění díla (například v režimu Open Access pod licencemi Creative Commons). Nemění se ale status díla - stále se tedy jedná o dílo zaměstnanecké a je třeba plnit povinnosti k nim se vztahující. Tedy pokud stanovuje příslušný vnitřní předpis povinnost ukládat zaměstnanecká díla do repozitáře, je nutno tak učinit, samozřejmě ale pouze pokud to dovoluje příslušná licenční smlouva s vydavatelem.

Počítačový program je autorským dílem. Předmětem právní ochrany je však pouze kódové vyjádření software (strojový a zdrojový kód). Při vývoji software je častá kolaborace s více tvůrci či užívání počítačového kódu jiných autorů, které jsou tzv. zpracováním cizího autorského díla. V těchto případech je proto nutné ohlídat, že tvůrce disponuje nezbytným oprávněním dílo zpracovat, zpravidla licencí, nebo že takové zpracované dílo bylo volné k užití a zpracování. Pro více informací jsme připravili materiál „Právní aspekty při nakládání se software na MU“ dostupný v sekci Formuláře, směrnice a příručky ke stažení.

V souladu s čl. 18 Směrnice může zaměstnanec skrze příslušnou kontaktní osobu pro duševní vlastnictví požádat MU o udělení tzv. zpětné licence. Děkan fakulty nebo vedoucí jiného hospodářského střediska pak rozhodne o uzavření licenční smlouvy se zaměstnancem nebo mu udělí souhlas s výkonem majetkových práv.

Průmyslové vlastnictví tvoří část duševního vlastnictví, které spojuje jejich hospodářská (průmyslová) využitelnost a povinnost jejich registrace. Nejčastěji se bavíme o patentech a užitných vzorech, které chrání vynálezy, průmyslových vzorech, které chrání vzhled výrobků, a ochranných známkách, které chrání různé formy obchodních označení.

Ochranu průmyslového vlastnictví MU má v gesci CTT, které na základě rozhodnutí uplatnění práva k předmětu průmyslového vlastnictví zahajuje kroky vedoucí k zajištění jeho ochrany. Především provádí potřebné rešerše a prostřednictvím patentových zástupců zajišťuje podání přihlášek.

Předejte tuto informaci manažerům CTT, kteří ve spolupráci s Vámi podniknou další kroky směřující k zajištění legálního komerčního užití průmyslového vlastnictví MU a navázání spolupráce v rámci zajištění ochrany předávaných informací apod.

Předejte tuto informaci CTT, které se bude záležitosti ve spolupráci s Právním odborem RMU věnovat. Ochrana, kterou poskytují práva duševního vlastnictví, není neomezená. Ne vždy se proto musí jednat o neoprávněné užití.

Patenty i užitné vzory jsou formou ochrany vynálezů. Vynález je pak zpravidla výrobek či technické řešení, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Patent je silnější formou ochrany, která podléhá náročnějšímu přihlašovacímu řízení, je dražší a trvá déle. Je následně o to náročnější patent napadnout a zrušit. Užitné vzory nepodléhají tak důkladnému přihlašovacímu řízení, avšak jejich ochrana trvá po kratší dobu a je snazší zahájit řízení o jejich zrušení.

V těchto situacích se jedná o tzv. podnikový vynález. Původce, který vynález vytvořil v rámci pracovněprávního vztahu k MU, má povinnost tuto skutečnost oznámit CTT. K oznámení je třeba využít formulář "Oznámení původce o vzniku předmětu průmyslového vlastnictví", který je přílohou č. 1 ke Směrnici. Informace v oznámení mají sloužit k tomu, aby mohla MU náležitě posoudit, zda bude k těmto předmětům průmyslového vlastnictví uplatňovat práva.

Do formuláře Oznámení se vyplňují především informace o samotném vynálezu či technickém řešení, a informace o jeho původcích. K Oznámení je nutné přiložit jakoukoliv dokumentaci, která by mohla hrát roli při posuzování, zda chce MU uplatnit práva k průmyslovému vlastnictví (jaká dokumentace to konkrétně je Vám v rámci konzultace sdělí pracovníci CTT).

V případě jakýchkoliv nejasností při vyplňování Oznámení má původce možnost požádat o součinnost CTT, které původci poskytne veškeré informace o ochraně průmyslového vlastnictví a asistenci při vyplňování Oznámení a sumarizaci případných příloh.

Vynález vznikl v zaměstnaneckém poměru a proto se jedná o tzv. podnikový vynález. Univerzita má k takovému vynálezu možnost uplatnit práva, čímž jej převede na sebe. Stále máte právo být uváděni jako původci vynálezu. O jakémkoliv dalším jednání vč. patentového řízení či případného licencování však rozhoduje již univerzita.

V takovém případě přechází právo k danému výsledku zpět na původce. Původce tak může sám s takovým předmětem průmyslového vlastnictví nakládat a MU má povinnost o něm zachovávat mlčenlivost, aby nebyla ohrožena možnost ochrany patentem nebo užitným vzorem. Původce však veškerou ochranu realizuje ve vlastní režii a na vlastní náklady.

V případě, že je u vynálezu či technického řešení řešena ochrana patentem nebo užitným vzorem, nebo v případě, že se takováto ochrana plánuje nebo předpokládá, nesmí se informace o vynálezech a technických řešeních, jakkoliv zveřejňovat, zejména v podobě publikací nebo v rámci konferenčních příspěvků, či dokonce jejich abstraktů, a to minimálně do okamžiku podání patentové přihlášky/přihlášky užitného vzoru. Takovýmto zveřejněním by totiž mohla být zmařena příslušná přihláška, neboť by nebylo naplněno kritérium novosti. Proto jsou v souladu s čl. 9 odst. 2 Směrnice všechny informace o vynálezech a technických řešeních předmětem obchodního tajemství, o kterém je třeba zachovávat mlčenlivost.

Za vytvoření vynálezu jako takového Vám zvláštní nárok na odměnu nevzniká. Pokud se MU rozhodne k vynálezu uplatnit práva, náleží Vám vypořádání za uplatnění ve výši nejméně 1.000,- Kč. Výše odměny se odvíjí od technického a hospodářského významu konkrétního vynálezu, přínosu dosaženého jeho možným využitím, materiálního podílu MU na jeho vytvoření a rozsahu pracovních úkolů původce.

Při komercializaci vynálezu však může původci vzniknout nárok na další vypořádání související s komercializací. Pokud se tak v závislosti na externím komerčním využívání předmětu průmyslového vlastnictví dostane odměna za uplatnění práv do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým jeho využíváním, vzniká původci nárok na další vypořádání. Při určení výše vypořádání se přihlédne k materiálnímu podílu zaměstnavatele na vytvoření předmětu průmyslového vlastnictví, k rozsahu pracovních úkolů původce a k výnosům dosaženým externím komerčním využíváním. Vypořádání se vyplácí na základě samostatné dohody s původcem.

Průmyslové vzory chrání vzhled výrobků. Jedná se proto o vizuálně vnímatelnou podobu výrobků, spočívající v liniích, obrysech, barvě, tvaru, struktuře, zdobení nebo materiálu výrobků.

V případě výsledků způsobilých ochrany formou průmyslového vzoru zaměstnanci MU, vzniká těmto zaměstnancům povinnost věc oznámit CTT. K oznámení je třeba využít formulář "Oznámení původce o vzniku předmětu průmyslového vlastnictví", který je přílohou č. 1 ke Směrnici. MU následně rozhodne o uplatnění práv k předmětu ochrany a dalším postupu.

Ochranná známka chrání různé formy označení výrobků a služeb. Úkolem ochranné známky je odlišit výrobky a služby od dalších na trhu. Ochranné známky mohou nabývat různých podob od slovních spojení přes grafická loga až po audio či audiovizuální nahrávky.

Je zapotřebí vyplnit Žádost o registraci ochranné známky, ve které se uvede jaké označení má být registrováno a účel registrace a která tvoří přílohu č. 1 metodického pokynu. Žádost následně CTT předkládá k rozhodnutí rektorovi MU. Pokud rektor MU rozhodne o vhodnosti a užitečnosti ochrany, zahájí CTT kroky vedoucí k registraci ochranné známky.

Označení umožňují chránit název některých výrobků před zneužitím. Původ i vlastnosti výrobků musí být v přímé souvislosti s regionálním původem výrobků. Mezi časté příklady těchto označení patří například parmazán (parmasan) nebo šampaňské (Champagne). Na MU taková forma duševního vlastnictví nevzniká.

Kompetence v oblasti jiných práv duševního vlastnictví je rozdrobená napříč celou univerzitou. Nejlepším postupem je se s případnými dotazy nejdříve obrátit na příslušné osoby na fakultě nebo jiném hospodářském středisku a následně případně dále, vč. našeho CTT.

V případě know-how jde všeobecně o znalosti a zkušenosti, které jsou nejčastěji chráněny smluvní mlčenlivostí např. formou NDA/CDA smluv. Užší kategorií know-how je pak obchodní tajemství, přičemž se dle zákona jedná o informace související s činností MU, které mají komerční potenciál, jsou objektivně zachytitelné, nejsou všeobecně známé a MU je má zájem chránit.

V případě vytvoření databáze zaměstnancem nebo studentem náleží MU zvláštní práva pořizovatele databáze. Tato práva vznikají v případech tzv. podstatného vkladu tvůrce. Licenční nebo převodní smlouvy pak uzavírá děkan fakulty nebo vedoucí jiného hospodářského střediska podobně jako v případech autorských děl, kde jsou tvůrci databáze, zaměstnáni, případně jím zmocněná osoba.