PF 2025
Centrum pro transfer technologií přeje všem příznivcům poklidné vánoční svátky a těšíme se na spolupráci v roce 2025.
Rada pro transfer technologií a komerční spolupráci MU schválila k realizaci tři dílčí projekty ve fázi Proof of concept, které získají podporu z projektu CTT – Podpora PoC aktivit na Masarykově univerzitě, financovaného z programu TA ČR Sigma. Cílem by mělo být ověření výsledků aplikovaného výzkumu z hlediska jejich praktického uplatnění a přípravy jejich následného komerčního využití či využití pro potřeby společnosti.
Z osmi přijatých projektů v 1. výzvě byly podpořeny:
1.
In vivo účinnost peptidů proti bakteriální infekci u myší
Hlavní řešitel: prof. RNDr. Robert Vácha, PhD. | CEITEC MU
Cílem tohoto projektu je přiblížení vývoje nových účinných látek, antimikrobiálních peptidů (AMP), ke klinickému testování. Vyvinuté AMP mají potenciál stát se odpovědí na aktuální hrozbu antimikrobiální rezistence, která způsobuje, že bakterie neodpovídají na léčbu běžně dostupnými antibiotiky.
2.
Pokročilá preklinická optimalizace a charakterizace nových inhibitorů kinázy CDK11 pro moderní protinádorovou terapii
Hlavní řešitel: doc. Mgr. Kamil Paruch, Ph.D. | PřF MU; spolupráce s Mgr. Daliborem Blažkem, Ph.D. |CEITEC MU
Tým doc. Parucha v rámci předchozího výzkumu identifikoval novou sloučeninu, která inhibuje kinázu CDK11. Jde o velmi atraktivní výchozí bod pro další preklinickou optimalizaci, která je hlavní částí PoC projektu. Dá se očekávat, že tato technologie, která představuje nový a zajímavý směr protinádorové terapie, bude mít v budoucnu výrazný komerční potenciál a bude ji možné dále dynamicky rozvíjet ve spolupráci s komerčními partnery.
3.
Pilotní ověření aplikovatelnosti nástroje RYPE na komerční farmě
Hlavní řešitel: prof. RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D. | PřF MU
Hlavním cílem navrhovaného projektu je pilotní ověření nástroje RYPE (Relative Yield Potential Estimator) pro odhad výnosového potenciálu plodin v běžném provozu na komerční farmě. Mapy výnosového potenciálu, odvozené z aktuálních i historických satelitních snímků, umožní uživatelům, zejména agronomům, efektivněji optimalizovat aplikaci hnojiv v konkrétních lokalitách. To přináší významné ekonomické i ekologické přínosy pro zemědělce, včetně snížení množství reziduí dusíku, která se dostávají do povrchových i podzemních vod.