Nahlédl jsem do světa, který mi byl skrytý, říká Vítězslav Bryja

Jak přimět buňky změnit chování a vyléčit tak pacienta s vážnou nemocí? Na to se snaží přijít vědci z přírodovědecké fakulty. Chemici a biologové spojili síly a pracují na vývoji inhibitorů enzymu kasein kináza 1, který hraje velkou roli v rozvoji chronické lymfocytární leukémie (CLL) a potenciálně i dalších onemocnění. Pro svůj výzkum nyní hledají investora. Kde jsou limity akademického výzkumu a jaký je pohled vědce do světa byznysu jsme si povídali s docentem Vítězslavem Bryjou, který na výzkumu pracuje.

21. 5. 2019 Iveta Zieglová

V roce 2016 jsme vedli rozhovor o Vašem výzkumu kasein kinázy 1. Tehdy Vás farmaceutické firmy poslaly obrazně řečeno zpátky do laboratoře, neměly totiž zájem o výzkum založený na veřejné dostupné látce. Co se za ty roky změnilo?

Stihli jsme toho hodně. Tehdy jsme se rozhodli pokusit se vytvořit rodinu zcela nových látek, které budou ve vlastnictví univerzity, což se dnes ukazuje jako správné. Zkusili jsme dvě cesty. Jedna byla výpočetní, ta se ale ukázala jako slepá. Druhá byla cesta organické syntézy nových molekul. Vyšli jsme z krystalové struktury kasein kinázy 1 s všeobecně dostupným inhibitorem a snažili jsme se této znalosti využít tak, aby byl nový inhibitor lepší, a vázal se odlišným mechanismem, což by nám umožnilo látku patentovat.

Touto cestou jste tedy uspěli?

Jedna látka, která původně byla spíš do počtu, prokázala nadprůměrně dobré vlastnosti - větší specificitu čili neinhibuje jiné enzymy, lepší účinnost. Tým chemiků vedený docentem Kamilem Paruchem, který veškeré syntézy provádí, zjistil, že část látky, které se říká centrální farmakofor, je opravdu unikátní, takže máme šanci inhibitor patentovat.

V jaké fázi se dnes výzkum nachází?

K dnešku máme více než 150 látek z nichž se snažíme vybrat ty nejlepší. Roli hraje i účel inhibitoru. Sice mluvíme o enzymu kasein kináza, ale ve skutečnosti je to rodina šesti enzymů a blokování každého z nich se může hodit pro různé využití. Zároveň jsme se snažili pochopit, jak naše látky fungují. Podařilo se nám zjistit, že se váží unikátním způsobem, a tak víme, na kterou část látky nesmíme sáhnout a kde naopak můžeme látky dál modifikovat a měnit tím jejich chemické nebo farmakologické vlastnosti.

Před třemi lety jsme se bavili pouze o léčbě CLL. Nyní se zdá, že by inhibitory mohly hrát roli v léčbě řady dalších nemocí. Kde všude vidíte jejich potenciál?

Naše know-how je stále CLL, kde jsme roli enzymu objevili. Nechali jsme si ale udělat rešerši firem, které pracují s inhibitory kasein kinázy 1 a ukazují se další možnosti. Nejnověji třeba léčba AML, tedy akutní myeloidní leukemie, což je nemoc, na kterou zatím neexistuje žádný lék. Potom jde o solidní nádory, u kterých je známá významná role Wnt signální dráhy, kterou studujeme a jsme schopni ji našimi látkami inhibovat. Další skupina chorob, kde se nabízí využití inhibice kasin kinázy, jsou neurodegenerativní onemocnění. Ale jak říkám, naše domovské hřiště je stále CLL. Případné další zaměření by záleželo na investorovi a jeho představě o směřování dalšího vývoje. Hledáme nyní partnera, který bude mít zájem naše látky dál rozvíjet a dostat je do fáze klinického testování, protože brzy narazíme na meze akademického výzkumu.

Kde jsou podle Vás limity výzkumu na akademické půdě?

Věřím, že budeme schopni mezi látkami vytipovat vhodného kandidáta a ověřit jeho biologické působení. Ale jakmile se dostaneme z buněk a myšího modelu dál, už je to nad naše síly. Myš má 20 gramů, pokud ale budeme muset testovat na zvířeti, které má 20 kilogramů nebo na člověku který má 80 kilo, hned nám řádově narůstá jenom množství použité látky. To je nápor na kapacity, peníze, technická omezení. Dalším problémem jsou nestabilní finance. Jsme závislí na grantech, ze kterých musíme navíc odvádět příspěvek do centrálního rozpočtu univerzity a tyto peníze nám pak chybějí. Stabilizace financování je tedy jeden z hlavních klíčů k úspěchu. Výzkum, jako je ten náš, je nákladný, s tím nic neuděláme.

Tento výzkum je první, díky kterému se dostáváte do kontaktu s investory. Jaká je to pro Vás zkušenost?

Investory zajímají úplně jiné věci než akademiky. Toto poznání sice není překvapivé, ale stejně to zarazí, když si ho člověk sám zažije. Zjistil jsem, že existuje svět, který mi byl skrytý, svět analýz a informací, které nenajdete v žádném v odborném časopise. Hodně se pracuje s informacemi, za které se draze platí, ale jsou to věci, které investory zajímají: analýzy, které odhadují potenciál našich látek, kdo všechno na podobném výzkumu pracuje, jak vypadá konkurence, kolik lidí už si na tom vylámalo zuby. Člověk si ujasní, co firmy zajímá a jaké parametry by naše látky měly splňovat.

Máte už nějakou zpětnou vazbu od firem? Je o váš výzkum zájem?

Věřím, že máme kvalitní produkt a víme, v čem je jeho potenciál a jedinečnost. I na základě nedávných jednání s několika investory jsem skutečně optimista v tom, že by naše technologie mohla uspět.

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info