M. Zvonař a J. Hanák

Chůze je nejpřirozenějším pohybem. O to závažnějším problémem je, že většina populace dnes chodí špatně a že to v blízké budoucnosti může stále více lidem přinášet vážné zdravotní problémy. Dostupné řešení přitom existuje – v podobě biomechanické obuvi, kterou společně vyvíjí společnost Boty J HANÁK R, s. r. o. a tým doc. Martina Zvonaře z Fakulty sportovních studií MU. 

Jak největší problémy s chůzí vznikají a jaké mají dopady? Pokud chodíme naboso, je vše antropologicky v pořádku a přirozeně se vytváří zdravá nožní klenba podélná i příčná. Většina bot na trhu však nerespektuje morfologii chodidla. „Příčná klenba je držena svrškem obuvi, vzniká nevhodný tlak a výsledkem je plochá noha. Pata začne vybočovat do strany a vše může vyústit až ve valgozitu kotníku nebo kolena. Druhým problematickým místem je první článek palce, který má velký vliv na postavení nohy. Nevhodná obuv nedokáže zajistit dokonalou rigidní páku palce a opět negativně ovlivňuje klenbu. Noha se zkrátka příliš zafixuje, což se může projevit dokonce až u stehenních svalů,“ vysvětluje zakladatel obuvnické firmy Josef Hanák.

K řešení těchto problémů se společnost Boty J HANÁK R dostala přes dlouholetou výrobu bot, zejména těch zdravotních – např. pro diabetiky. Druhým produktem, který dílnu ve Snovídkách poblíž Slavkova u Brna proslavil, jsou speciální stélky pomáhající zmírnit ortopedické problémy. Doc. Martin Zvonař, vedoucí Katedry kineziologie na FSpS MU, se nevhodností běžné obuvi zabýval také dlouhodobě: „Propadnutí nožní klenby se promítne do kolen, kyčlí i páteře. Dokladem jeho rozšířenosti je fakt, že více než polovina evropské populace má problémy s páteří. Nejvíce se styl chůze a zdraví chodidla projevuje na bederní páteři. Lidé často bolavá záda řeší nevhodně – neuvědomují si, že zdrojem je chůze a obuv, a léčí tak místo příčiny jen následek. A co léčba zborcené klenby? Běžná praxe funguje tak, že se člověku vyrobí stélka, která kopíruje tvar nohy a poškozenou klenbu podpírá. Tento postup zdravotní problém nezhorší, ale ani nezlepší. Při pobytu v USA na University of Illinois jsem se seznámil s myšlenkou, která takovou praxi zpochybňuje a hledá přínosnější cesty. Krátce poté jsem se setkal s panem Hanákem, který přišel s nápadem, jak efektivně podpořit už zmíněnou rigidní páku palce. V místě, kam se obvykle umísťují podpůrné výplně, naopak udělat jamku. Nepodpírat uměle zborcenou klenbu, ale palec předpružit a nechat přirozeně fungovat. Klenba tak dostane možnost se začít sama uzdravovat.“

Setkání, které se uskutečnilo díky zprostředkování ředitele boskovické nemocnice, stálo u zrodu nové biomechanické obuvi i stélek do bot. Kromě zmíněného přístupu k poškozené klenbě, která tak může postupně narůst zpět, má biomechanická obuv i další inovativní prvek. „Jde o pružiny, které umožňují klenbě se hýbat. Fyzikálně jde o jednoduchý princip: Impulz síly je posunut dopředu, což zvětšuje páku a chůze je biomechanicky zcela jiná. Tělo reaguje tím, že zpevní vazy, které to nejvíce potřebují. A právě tyto vazy jsou pro zdravou klenbu nejdůležitější,“ doplňuje Zvonař.

Poté, co byl nejvhodnější tvar biomechanické stélky navržen, bylo hlavní rolí specialistů v laboratořích FSpS změřit a dokázat, že má skutečně předpokládaný efekt. Martin Zvonař uvádí: „Dlouho jsme přemýšleli, jak v experimentech nastavit podmínky, abychom hodnověrně dokázali, že to opravdu funguje. Pomohly nám přitom speciální přístroje, které měří tlaky na spodní části nohy při došlápnutí. Ty nejlepší se dají vložit přímo do boty a pomocí senzorů umějí hodnotit nejen chování nožní klenby, ale i vhodnost samotné obuvi.“ Výsledky měření na různých skupinách populace jednoznačně potvrdily, že nové stélky a boty skutečně pomáhají. Samozřejmým předpokladem však je jejich dlouhodobé používání.

Společnost Boty J HANÁK R tedy vyrábí obuv, která umí vyřešit mnoho zdravotních problémů. Přesto musí bojovat s předsudky danými desetiletími nošení nevhodných bot po celém světě. „Když jsme dříve produkovali zdravotní boty pro nemocné lidi, všichni to chápali. Nyní ale mnozí nerozumějí tomu, proč by jako zdraví lidé měli de facto zdravotní obuv nosit. To je ale nelogické uvažování – podle nás musí být obecně jen jedna bota, a to taková, která nepoškozuje lidské zdraví. Razíme filozofii, že zdravotní/zdravé boty by měly být pro každého. Výrobcům běžných bot však jde často jen o byznys, o to, aby jejich boty byly líbivé. A spousta zákazníků, když je zrovna nic nebolí, se rozhoduje pouze podle vzhledu obuvi,“ říká Josef Hanák. A Martin Zvonař dodává: „Z hlediska fylogeneze nyní stojíme na křižovatce, kdy se můžeme rozhodnout s dlouhodobými důsledky. Buď budeme dále chodit v nezdravých botách jako doteď, a noha se tomu přizpůsobí – tzn., že se propadne a zhorší se nám podmínky pro chůzi. Negativní zdravotní dopady takového rozhodnutí na populaci se mohou projevit už za dvě generace. Nebo noze vrátíme možnost vyvíjet se tak, jak se vyvíjela milióny let, a budeme stimulovat podmínky pro zdravý pohyb.“

Jisté je, že spolupráce na vývoji mezi firmou Josefa Hanáka a týmem doc. Martina Zvonaře bude dále pokračovat. Připravují se nové typy obuvi pro veřejnost, ale pracuje se např. i na studii pohybu těhotných žen, které mají s nožní klenbou problémy. Tým CTT MU se do spolupráce aktivně zapojuje a napomáhá jí např. právní podporou (u biomechanické obuvi je zažádáno o patentovou ochranu) nebo propagací.