Spin-offy jsou křehký byznys. Profit ale přináší všem stranám

Neznalé možná překvapí, že Masarykova univerzita spoluvlastní firmu. A dokonce několik. Takzvaných spin-off společností, které pomáhají přenášet univerzitní vědění do praxe, je dnes celkem patnáct, jen ve třech z nich ale škola drží majetkový podíl. Tento model komercializace vědeckých výsledků je státem čím dál víc „chtěný“, přesto jsou české univerzity v zakládání spin-off s majetkovým podílem poměrně zdrženlivé. Jaké jsou limity tohoto typu podnikání a jaké benefity naopak statut spin-off společnosti přináší?

6. 11. 2019 Iveta Zieglová

Třetí patro domu v brněnské Poštovské ulici je tiché, za dveřmi kanceláří se ale pilně pracuje. V Institutu biostatistiky a analýz byste nenašli high-tech přístroje ani laboratoře, jen lidi a počítače. Ale pravě lidé tvoří rodinné stříbro“ této spin-off firmy, v níž má Masarykova univerzita sedmiprocentní podíl. Společnost se zaměřuje na řízení projektů klinického výzkumu a vlastní vývoj softwaru pro jeho podporu.

Největší výhodou je pro nás značka univerzity. To, že jsme spin-off, si píšeme všude. Kdybychom to nepovažovali za výhodu, tak to neděláme,“ říká CIO a spoluzakladatel firmy doc. Daniel Schwarz a logo na stěně, které se hrdě hlásí k Masarykově univerzitě, mu dává za pravdu.

Zejména v zahraničí je spojení s univerzitou hodnoceno pozitivně, tam jsou spin-offy zcela normální. Díky tomu nejsme vnímáni jako garážová firma, která dobývá svět, ale máme za sebou určitou serióznost,“ dodává dr. Petr Brabec, Schwarzův kolega a CEO firmy. Jako další benefit oba shodně udávají i to, že díky přetrvávajícím pedagogickým aktivitám na univerzitě se jim daří pěstovat kontakt se studenty, z nichž někteří později nachází ve firmě uplatnění. Tím ale jejich optimismus stran spin-offů pomalu končí. Spojení se značkou MUNI má i svou daň, třeba v podobě těžkopádného rozhodování. Nemůžeme rozhodnout téměř nic důležitého, pokud si nesvoláme dozorčí radu, máme blokace na určité typy veřejných zakázek, protože jsme majetkově spojeni s veřejnou vysokou školou,“ vyjmenovává Brabec.

Na univerzitě spíš než podporu, cítí jistou podezíravost. Když řeknete, že jste spin-off, řada lidí má pocit, že je něco špatně, že něco vyvádíme mimo univerzitu. Je přitom správně, že akademické a komerční prostředí jsou dva různé světy, které by měly zřejmě co nejvíc kooperovat na tom, aby byl svět jako celek lepší. Naší motivací je oblast zdravotnictví. Věříme, že to, co děláme, může pomoci třeba k tomu, aby se nové léky dostávaly dříve k pacientům,“ dodává Brabec.

Výhody značky“ spin-off podle nich přesto převládají. Kdybychom firmu zakládali znovu, zase bychom chtěli být spin-off. Jen bychom si víc pohlídali, abychom si ve snaze o hyperkorektnost nenastavili pravidla fungování s univerzitou tak, že nám zkomplikují chod firmy. Rádi bychom s MUNI víc spolupracovali, třeba v oblasti studentských stáží, společných projektů a podobně,“ uzavírá Schwarz.

Z Brna do žebříčku Financial Times

Za druhým příkladem není třeba chodit daleko, z centra Brna je to do Žabovřesk čtvrt hodiny tramvají. Sídlí tam úspěšná IT firma Flowmon Networks, další tzv. pravá spin-off MUNI, tedy firma, kde má škola majetkový podíl. V tomto případě je MUNI držitelem čtyř procent akcií. Ani tady nepanuje přesvědčení, že by nálepka spin-off firmě zázračně otevírala dveře ke spolupráci s univerzitou. Na MUNI panuje docela rovné prostředí. To, že jsme spin-off, nám nějakou zásadní hmatatelnou výhodu nevytváří. Výhoda je spíš v dlouhodobé spolupráci s univerzitou, díky které je pro nás snazší se domluvit například na společném projektu nebo zadání tématu diplomové práce. Abychom ale mohli být průmyslovým partnerem fakulty informatiky, musíme splnit stejné podmínky jako ostatní firmy, žádnou protekci nemáme,“ říká dr. Pavel Minařík, který ve firmě působí na pozici technického ředitele.

Spolupráce s Masarykovou univerzitou je pro Flowmon Networks klíčová a přináší benefity oběma stranám. Pro nás je to přístup k obrovské síle, která s námi může pracovat třeba na inovaci našich produktů. Je-li téma pro univerzitu vědecky zajímavé, domluvíme se třeba na vypsání diplomové práce, nebo na společném projektu, v němž se nám podaří vyřešit to, co bychom ve firmě dělat nemohli. Já si totiž nemohu dovolit, aby mi třetina vývojového týmu pracovala na nějakém futuristickém tématu, na jehož konci by se ukázalo, že je to slepá ulička. No a pokud z toho naopak vznikne třeba nějaký software, pak si ho od univerzity licencujeme,“ vyjmenovává Minařík. Navrch je podle něj spojení s univerzitou známkou serióznosti, na kterou partneři slyší.

Křehké podnikání

Flowmon Networks je ukázkovým příkladem toho, že na svou dobu riskantní rozhodnutí univerzity vložit do začínající firmy 80 tisíc korun, se škole nakonec vyplatilo. Čtyři procenta akcií, které MUNI ve firmě drží, dnes mají mnohonásobně vyšší hodnotu. A postupně se začíná dařit i firmě IBA, která funguje jako zisková, a může tak dál investovat do rozvoje.

Zakládat spin-offy je dobrá cesta, ale má svá úskalí a není pro každého,“ říká ředitelka Centra pro transfer technologií MUNI dr. Eva Janouškovcová. Problémem je celkové nastavení prostředí, kde zatím chybí vhodná podpora pro nové spin-offy. Stát v tomto zaspal a univerzity ho zkušenostmi předběhly zatímco vládní agentury dnes již spin-offy propagují a má k nim směřovat i část grantové podpory, což je dobře, na univerzitách už víme, že založit pravý spin-off, aby byl skutečně funkční, všem zainteresovaným přinášel benefity a neoslaboval univerzitu, není tak jednoduché,“ dodává.

Podle Janouškovcové by některým spin--offům výrazně pomohla personální podpora, tedy týmy lidí se zkušenostmi z byznysu, kteří by spin-off firmu pomáhali rozjet. Dnes tato odpovědnost leží spíš na bedrech samotného vědce, který má často paralelní závazky na univerzitě. Když na nich závisí studenti, granty a výzkumné skupiny, nemohou se vědci plnohodnotně věnovat podnikání. Vědec by měl pouze garantovat a rozvíjet know-how, na němž firma vznikla, ne řešit mzdy zaměstnanců a úvěry v bance,“ říká Janouškovcová a dodává: S ohledem na aktuální diskusi, která se ke spin-offům vede na vlání úrovni, bychom rádi na MUNI reagovali změnou přístupu co do procesního nastavení a fungování spin-offů, což zahrnuje například i vstupy potenciálních investorů nebo zainteresování samotných vědců.“

A na závěr doplňuje ještě jednu klíčovou charakteristiku: Spin-offy jsou křehký led, protože jsou z principu určeny pro výsledky natolik rizikové, že o ně zatím konečný uživatel nestojí, ale my v nich vidíme potenciál. A zatímco v zahraničí jsou investoři ochotni akceptovat vyšší míru rizika a investují do spin-offů s tím, že to buď nevyjde, anebo se naopak dočkají velkého zisku, u nás investoři ještě pořad raději sází na jistotu,“ uzavírá Janouškovcová.

„V současné době má Masarykova univerzita 3 tzv. pravé spin-offy, tedy firmy s majetkovou účastí univerzity, a 12 nepravých spin-off. V pravých spin-off Flowmon Networks, a. s. a Netcope Technologies a. s. je univerzita držitelem 4 % akcií, ve společnosti Institut biostatistiky a analýz, s. r. o. činí majetkový podíl univerzity 7 %.“

„Největší výhodou je pro nás značka univerzity,“ říkají Petr Brabec a Daniel Schwarz (vpravo)
„Výhodou je dlouhodobá spolupráce s univerzitou,“ říká Pavel Minařík (Foto: Flowmon Networks a. s.)

Více článků

Přehled všech článků